Motoclub Český Těšín

informace o klubu
členové
moto comix
moto akce + foto
moto odkazy
kniha návštěv
online inzerce
online zprávy
online diskuze
co je nového?
English version Motoclub Cesky Tesin - English

poslední aktualizace
22.09.2014

Moto dovolená Malá Fatra, Zvolen, Slovensko - 2002

Den první - pondělí

Dovolenou na Slovensku jsme zvolili ze dvou důvodů. Za prvé jsme tam na motorce dlouho nebyli - zvlášť v Malé Fatře a za druhé nám měnový kurz dovolil levnější pobyt. Neříkám, že jsme si žili jako někteří cizinci, kteří přijedou do Čech, ale opravdu bylo pár věcí výhodnějších. Už cestou do Těrchové jsme to pocítili na cenách benzínu. Vyjížděli jsme z Uherského Brodu a cestou jsme skoro pořád utíkali dešti. Celou dobu hrozily tmavé mraky, že buď zmoknem, nebo se budeme muset zase oblíkat do "gumy".

Naše obavy se v tomhle vyplnily. Odbočili jsme z cesty směrem na Sulovské skály, mezi kterými byla úplná černava. Jakmile jsme už projížděli úzkou cestou klikatící se soutěskou mezi skálami, začalo krápat a tak jsme otočili, ale dešti jsme už nestihli ujet. Pár kilometru dál na hlavní cestě byla benzinka, tedy příznivé místo k navlíknutí nepromoků.

Průjezd Žilinou hodnotit nebudu, jako obvykle jsem obdivoval skvělé značení před odbočkama a po 2 rozhovorech s místními jsem trefil správný směr. Proplést se městem, podjet most a najednou fičíme vstříc Malé Fatře. Déšť ustal, takže nálada stoupla a trochu se kazila pouze nekvalitními cestami, kdy po mírné proláklině následuje další - takže si připadáte jako při krocení býka a méně vážicím lidem to může způsobit vyhlídkový katapult, což se v případě Verunky málem 2x stalo.

Camp jsme navštívili před obcí Těrchovou, ve skutečnosti jediný na této straně hor. Cena byla příznivá, večerní pivko dalo předzvěst pohodě, která nás čekala.


Terchová - socha Jánošíka

Den druhý - úterý

Druhý den jsme navštívili městečko Těrchová s známým pomníkem Jánošíka a pokračovali jsme až pod Kriváň. Jelikož jsme si naplánovali výstup na Kriváň i Chléb, využili jsme na první část lanovky. Naštěstí byli lidé dole na recepci hodní a uschovali nám helmy, mohli jsme mnohem pohodlněji užívat hor a hektolitrů potu (alespoň v mém případě). Po výstupu na Kriváň jsme sešli opět k horní stanici lanovky, kde jsme potkali starší pár turistů, které jsme vyfotili a na oplátku oni nás. Dali nam jednu cennou radu - vzhledem k blížícím se mračnům z druhé strany hor, ať na Chléb raději nejdeme a sjedeme to zpátky dolů. Tímto jim ještě jednou za radu děkuji, hned co jsme dojeli lanovkou dolů, začalo mírně mrholit a když jsme v Těrchové zalezli do obchodu spustil se takový liják, že jsem podobný snad nezažil. Přestáli jsme ho uvnitř budovy a pak jeli pomaličku do campu.


Camp

Veru

Cestou na Kriváň

Den třetí - středa

Další den jsme podnikli cestu do Jánošíkových dier. Opět jsme využili místních lidiček v hotelu, kde jsme nechali motorkářskou výbavičku a šlapali si to vstříc žebříkům a nádherným soutěskám skal. Byl jsem tady jako malý s rodiči a musím říct, že je to opravdý nádherný kus přírody. Bohužel jsem neměl dost kvalitní foťák abych vše zachytil ve věrné podobě, ale alespoň pár kousků jsme zkusili vyfotit.


Pod skálou

Ve slunci

U motorky

Po příjezdu do campu jsme zbalili věci zpátky na motorku a pokračovali v cestě dál. Nechali jsme za sebou alespoň dočasně špatné počasí a vyrazili ještě bez určitého cíle na jih. Nejeli jsme zpátky na Žilinu, ale vzali jsme to mezi horami a vyjeli na cestu vedoucí zpět na Žilinu od Strečna. Zastavili jsme v Šůtově, kde jsme se podívali na zatopené lomy. Voda je tady úplne průzračná a hodně studená, ale někdo si tady zřídil velmi zajímavý turistický podnik, tak jsme záhy opět pokračovali dál. Napadlo nás nějaké lázeňské městečko - to víte, Slovensko se různými "Teplicemi" jen hemží.

Zamířili jsme do Turčianských Teplic. Po celkem kvalitních cestách (až na párkilometrové betonovo-panelové úseky) jsme do lázní dojeli, ale náš první pocit nebyl nijak hezký, tak jsme se rozhodli pokračovat až do Zvolenu, kde jsme se plánovali setkat s mým kámošem z práce a jeho přítelkyní. Cestou na Šturec jsou kopečky a tudíž hodně zatáček. Musím říct, že jsem si jich patřičně užil - hodně kvalitní asfalt a hezké počasí dělají svoje. Myslím, že až tak moc se to Verunce nelíbilo, protože na motorce se mnou zatím nikam daleko necestovala, ale posléze přiznala, že by neměnila :)

Do Zvolenu jsme dojeli k pozdnímu odpoledni a díky mobilům jsme se s kámošem Romanem našli celkem rozumně. Jeho přítelkyně Petra je místní, takže nám pomohla najít výborný camp s celkem zajímavou cenou, kde jsme rychle postavili stan, vykoupali se a šli se najíst. Pohostinnost Slováků je opravdu k nezaplacení. Pozdě večer už v hospodě v campu nevařili a Petra s Romanem nám donesli výborné jídlo i se salátkem - no nádhera. Večer jsme se šli ještě podívat do města opět spojeno s návštěvou hospůdky :)


Veru, Dave, Peťka

Camp restaurant

Zvolen restaurant :)

Roman a Peťka

Den čtvrtý - čtvrtek

Program na tento den jsme vymysleli už ve středu večer a sice návštěva Bojnic. Chtěli jsme stihnout hlavně zámek a termální koupaliště, jelikož jsme se zatím na dovolence nekoupali. Bohužel počasí nám opět něpřálo a tak jsme ještě suchou nohou navštívili areál zámku. Místní skupina šermířů a sokolníků pořádala představení, které jsme nemohli nenavštívit. Nejprve nám ukázali šermířské umění - sehráli dobovou taškařici, jak jinak než v hospodě. Pak nastalo teprve to, na co jsme se nejvíce těšili a to ukázka sov, sokolů a orla. Sokolníci a jejich pomocníci nám předvedli drezůru dravých ptáků řekl bych velmi zblízka. Posílali si je vždy nad řadou sedících diváků uplně těsně nad hlavami a nakonec jeden předvadějící zapískal a z nedalekých vysokých stromů se snesl orel královský, zakroužil nad diváky a střemhlav se vrhnul na připravený kousek masa.

V celou začínala prohlídka zámku, která byla taky hodně zajímavá. Po ní jsme si sedli v areálu zámku do restaurace a opět začalo pršet. Tím nám opět zmizela naděje na koupání v termálech. Čekali jsme až přestane pršet a protože jsme se nedočkali, tak už v menším deštíku jsme cupkali k motorce. Bojnické ZOO jsme už taky nestihli, ale to necháme na příště. Máme aspoň důvod pro další návštěvu. Cesta zpátky do Zvolenu byla tak trošku "mokrá" protože jsme neměli sebou výbavu do deště, ale vše se dá vydržet, tak jsme si alespoň dali dobrou večeři v campu a horkou sprchu, která to počasí tak trošku napravila.


Bojnice

Bojnice 2nd

Den pátý - pátek

Ráno jsme se potkali opět s Romanem a Peťkou. Motorku jsme odvezli k Petře domů a Romanovým autem jsme se všichni čtyři vydali na výlet do Bánské Bystrice do muzea Slovenského národního povstání. Roman měl půjčený digitální foťák, takže fotky jsem nechal na něm a pár z nich je i na těchto stránkách. Rozdíl poznáte jistě sami :)


Camp balení

Muzeum SNP

Tankisti :)

Střílej, střílej!

Muzeum bylo super. Uvnitř najdete vše co se týká SNP, historii, zbraně, vojenské fotografie a před budovou vojenské stroje. Mě osobně zaujaly letecké modely. Je zde tolik věcí, že kdyby bylo více času, dal by se tu klidně strávit celý den. Jelikož opět pršelo, jak bylo na naši dovolence obvyklé, rozhodně jsme nelitovali výletu autem.


U ohníčku

Kokpit

Roman a Peťka 2nd

Dave a ženy

Po návratu zpátky do Zvolenu jsme nabalili věci opět na naší Suzuki a vydali se zpátky do naší matičky. Jak tomu tak už bývá, dovolená nám propršela a koupání jsme si užili až po našem návratu v Napajedlích.


Takle nám pořád pršelo

Na závěr bych rozhodně potrhnul krásu Slovenska a rozhodně by stálo za to, udělat nějakou delší a větší cestu po celém Slovensku.


Kudy ... tudy?

To se vleze :)

Maskování

Zážeh a ...

Odjeeeezd